Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

ADLÉTA MÍŠEŇSKÁ 

 

 

Adléta Míšeňská (po 1160 - 2. únor 1211), první manželka krále Přemysla I., pocházela z rodu míšeňských markrabat Wettinů a byla dcerou markraběte Oty, zvaného Bohatý.

 

ObrazekManželka Přemysla Otakara I.

Adléta se narodila nejspíš v roce 1160 a se svým manželem se seznámila v polovině sedmdesátých let, v době Přemyslova vyhnanství. Je dosti pravděpodobné, že jejich sňatek roku 1178 byl vynucen Adlétiným těhotenstvím, které vedlo k narození syna Vratislava [zdroj?]. Každopádně je uváděno, že Adlétina rodina nebyla příliš nakloněna sňatku s urozeným, ovšem od trůnu odstrčeným Přemyslem.

Krátce po svatbě se však mladí manželé mohli vrátit do Čech, kde se vlády ujal Přemyslův nevlastní bratr Bedřich. Za jeho vlády zastával Přemysl významnou pozici zvláště v českém vojsku, zvítězil nad moravským knížetem Konrádem Otou v bitvě u Loděnice a po Bedřichově smrti a odstranění [zdroj?] knížete Václava byl roku 1192 nastolen na pražský trůn. Již v létě 1193 však byl Přemysl sesazen a donucen i se svou rodinou (jež se rozrostla o tři dcery) k opětovnému exilu.

Adléta s dětmi se vrátila do Míšně ke svému bratrovi a Přemysl se s malou družinou dával najímat do služeb různých německých knížat. Pravděpodobně v této době došlo mezi manželi k odcizení, které se Přemysl rozhodl řešit rázným způsobem, vymykajícím se všem dynastickým zásadám.[zdroj?]

Královny Adléta a Konstancie

Koncem roku 1197 se Přemyslovi podařilo znovu nastoupit na český trůn, avšak manželku s dětmi již za sebou do Čech nepustil. Neznáme pohnutky tohoto činu, ale nepochopitelné je zvláště zavržení již dospělého syna Vratislava. Přemyslovi bylo té době již minimálně čtyřicet let a svým činem riskoval, že přijde o dědice. Adléta s dcerami zůstala po roce 1198 na míšeňském dvoře, syn Vratislav šel v otcových šlépějích jako námezdný bojovník, nejprve v Německu později v Itálii.

V roce 1199 se ambiciózní Přemysl, jehož plánům lépe vyhovovalo manželství s uherskou princeznou než s dcerou „pouhého“ míšeňského markraběte, oženil s Konstancií Uherskou. Z Přemyslova podnětu prohlásil pražský biskup Daniel II. manželství s Adlétou za neplatné. Důvodem mělo být jejich rodové příbuzenství, které z pochopitelných důvodů předchozích dvacet let nikomu nevadilo. Adléta se samozřejmě svých práv odmítala vzdát a odvolala se jak přímo k papeži, tak také k oběma tehdy soupeřícím německým stranám, Štaufům a Welfům.

Rozluka manželství

Někdy krátce před rokem 1205 se Adlétě dokonce podařilo donutit Přemysla k dočasné kapitulaci, jeho druhá manželka Konstancie Uherská byla poslána pryč ode dvora a Adléta přijela do Prahy jako královna. Přemysl tak snad jednal na nátlak Wettinů, se kterými byl na straně Filipa Švábského v boji o říšský trůn.

Jediným výsledkem tohoto úspěchu se však stal sňatek nejstarší dcery Adléty a Přemysla, Markéty, s dánským králem Valdemarem II. Ještě roku 1205 byla Adléta spolu se zbývajícími dcerami nucena Čechy definitivně opustit

Papežská kurie rozhodla, že rozluka manželství Přemysla a Adléty je platná. Proti tomuto rozhodlutí vedla Adléta v roce 1207 revizi, svůj spor ovšem definitivně prohrála v roce 1210. Adléta dožila svůj život v klášteře Svatého Kříže v Míšni, kde také 2. února 1211 zemřela.

Potomci

  • Vratislav  (před 1181 – po 1225)
  • Markéta (Dagmar) (1186? - 1213), královna dánská  ∞ 1205 Valdemar II. Dánský
  • Božislava  ∞ Jindřich I. z Ortenburgu
  • Hedvika