Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Anna Svídnická

Anna Svídnická (německy Anna von Schweidnitz, polsky Anna Świdnicka) (1339 – 11. července 1362, Praha) byla česká královna a římská císařovna, třetí manželka římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského.

Třetí manželka císaře

Anna byla jedinou dcerou svídnického knížete Jindřicha II. Svídnického, který zemřel, když byly Anně čtyři roky, a uherské princezny Kateřiny.

Anna byla vychována na uherském královském dvoře strýce Ludvíka I. v Budíně. V jedenácti letech byla přislíbena Václavovi, novorozenému synovi Karla IV. Když ovšem Karel o syna přišel a zemřela i jeho tehdejší manželka Anna Falcká, ucházel se o Annu sám. Annin strýc, svídnicko-javorský vévoda Bolek II. z manželství totiž neměl děti a Anna byla jeho dědičkou. Tento sňatek byl částí strategie, kterou nastolil už Karlův otec Jan Lucemburský - získat pro českého krále kontrolu nad piastovskými slezskými knížectvími. Uherský král Ludvík byl ostatně nápomocen při získáváním Svídnicka pro Lucemburky.

S Anniným strýcem Bolkem vedl Karel dialogy o svatbě. Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic si Karlovým jménem vyžádal u papeže Inocence VI. papežskou dispenc kvůli příbuzenství ženicha a nevěsty. Svatba sedmatřicetiletého Karla s čtrnáctiletou Annou se konala 27. května 1353. Přítomni byli Albrecht II. Rakouský, Ludvík Uherský, Ludvík Braniborský, Rudolf Saský a vyslanci polského krále Kazimíra III. a benátské republiky.

Českou královnou byla Anna korunována o dva měsíce později, 28. července 1353, v Praze. 9. února 1354 ji Karel nechal v Cáchách korunovat římskou královnou. Římskou císařovnou byla korunována zároveň při Karlově korunovaci římským císařem na Hod boží velikonoční, 5. dubna 1355, v Římě.

Dcera Alžběta a syn Václav

V roce 1358 Anna porodila dceru Alžbětu (1358-1373) a o 3 roky později, 26. února 1361, na císařském hradě v Norimberku syna Václava, který se stal králem jako Václav IV. Karel se tak konečně dočkal syna a dědice. Před Václavovým narození byl ve značné výhodě Karlův mladší bratr Jan Jindřich, neboť měl již tři syny. Karel IV. se snažil jednak zajistit kontinuitu lucemburské dynastie v českých zemích a v Říši, jednak si chtěl pojistit trvalost připojení slezských dědičných vévodství Svídnicka a Javorska. Naplánoval proto sňatek své zatím jediné dcery ze svazku s Annou Svídnickou a potenciální dědičky obou vévodství Alžběty s jedním ze synů Jana Jindřicha.

S ohledem na fakt, že nejstarší syn Jošt Moravský byl zasnouben s jedinou neteří a potenciální dědičkou uherského krále Ludvíka Velikého a Jan Soběslav byl tou dobou vychováván v Praze, domnívá se Václav Štěpán, že mělo jít právě o Jana Soběslava. Tento sňatek měl být draze vykoupen poplatkem papeži za udělení dispensu pro manželství osob tak blízce příbuzných. Narození Václava IV. však tento plán proměnilo ve zcela zbytečný.

Při porodu třetího, bezejmenného, dítěte 11. července 1362 Anna Svídnická, ve své době považovaná za nejkrásnější ženu v Evropě, zemřela.

Karel IV. se o rok později, v květnu 1363, oženil s Alžbětou Pomořanskou. Svídnicko a Javorsko připadlo Českému království po smrti Bolka II. v roce 1368.

Potomci

Joint CoA of Upper and Lower Silesia.JPG Související články obsahuje
Portál Slezsko
Coat of arms of Poland-official.png Související články obsahuje
Portál Polsko
Sword.jpg Související články obsahuje
Portál Středověk
Alžběta Lucemburská (1358-1373)

 

∞1366 Albrecht III. Habsburský

 

  • Václav IV. (1361-1419), český a římský král
∞ 1370 Johanna Bavorská
∞ 1389 Žofie Bavorská