Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Arpádovci

Soubor:Arpad coa.png

Arpádovci byli původní uherskou panovnickou dynastií, která vládla od počátků uherského státu až do roku 1301, kdy zemřel její poslední příslušník Ondřej III.

Původ rodu

Za zakladatele dynastie je označován náčelník Arpád († 907), který přivedl koncem 9. století maďarské kmeny do Karpatské kotliny. Arpád pocházel z rodu Turulova, jeho otec byl Almoš.

Dějiny rodu

Po smrti Arpáda stanul v čele maďarských kmenů jeho syn Zoltán (907-948), který vládl v letech 907 až 948. Zoltán pokračoval v otcových výbojích, hlavně na západ.

Za vlády Zoltánova synovce Fajsze 948 až 955 byli Maďaři poraženi v bitvě na Lechu.

Zoltánův vnuk Géza 972 až 997 přijal s celou rodinou křest a sjednotil maďarské kmeny pod jedinou vládou.

Jeho syn Štěpán I. 997 až 1038 toto sjednocení dokončil. Využil příznivé situace v evropské politice, zabezpečil si podporu císaře Oty III. i papeže Silvestra II. a díky jim získal roku 1000 královskou korunu a založení arcibiskupství v Ostřihomi. Štěpán se stal prvním králem, který byl kanonizován.

Po smrti Štěpána, který nezanechal mužského potomka, se situace pro Uhry nevyvíjela příznivě. O nástupnicví se strhl boj mezi Štěpánovým synovcem Petrem (vládl v letech 1038 až 1041, 1044 až 1046), synem jeho sestry Marie a benátského dožete z rodu Orseolo, a mezi stařešinou Samuelem z rodu Aba (vládl v letech 1041 až 1044). Po Abově zavraždění a vyhnání Petra získal trůn Zoltánův prapravnuk Ondřej I.

Vedle Štěpána I. byl jedním z nejvýznamnějších členů rodu Béla IV., který vládl ve 13.století.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář