Eleanora (Aliénor) Akvitánská (kolem 1122, Bordeaux, Francie – 31. března 1204, Fontevrault, Anjou), jediná dědička akvitánského vévody Viléma X., byla akvitánskou vévodkyní, hraběnkou z Poitiers. Svými sňatky se stala nejprve francouzskou (1137-1152) a později anglickou královnou (od 1154).

Eleanora a Ludvík VII.

Roku 1137 byla Eleanora provdána za sedmnáctiletého francouzského krále Ludvíka VII., jemuž porodila dvě dcery. Manželství nebylo právě šťastné, král sice byl do Eleonory zamilován, ale byl "spíš mnich než král", jak říkala sama královna.

V letech 1147-1149 se s ním zúčastnila druhé křížové výpravy, na níž se zřetelně projevily rozpory mezi manželi. Eleonora během ní prožila skandální milostný románek se svým strýcem, antiochejským knížetem Raimundem z Poitiers a odmítala se vrátit do Francie, takže ji král musel nechat odvést z Antiochie násilím (každý plul na samostatné lodi). Na této výpravě prý mezi nimi došlo k dohodě, že pokud mu Eleonora neporodí v brzké době mužského dědice, dojde k rozvodu.

Eleanora a Anglie

Rozluka manželství se uskutečnila 21. března 1152 z důvodu blízkého příbuzenství a Eleonora při rozvodu získala zpět své země, do nichž se uchýlila. Dva měsíce po "zapuzení" manželem se provdala za devatenáctiletého Jindřicha Plantageneta, s nímž se pravděpodobně poprvé setkala v srpnu 1151, kdy Jindřich společně s otcem navštívil francouzský dvůr. Je možné, že budoucí manželství bylo domluveno už tehdy.

Dne 19. prosince 1154 byl Jindřich II. a Eleonora ve Westminsterském opatství korunováni králem a královnou Anglie.

Eleonora v manželství porodila osm dětí, z toho pět synů, mimo jiné Richard Lví srdce a Jan Bezzemek. Jindřich byl také proslulý svými milostnými dobrodružstvími. Jeho nejznámější milenkou byla, asi od roku 1166, „krásná Rosamunda“ (Fair Rosamund), dcera normanského rytíře Waltera z Cliffordu.

Protože Eleonora později podněcovala vzpouru svých dospělých synů proti otci, nechal ji Jindřich II. uvěznit a v zajetí byla držena dalších patnáct let až do jeho smrti v roce 1189, kdy na trůn nastoupil její milovaný syn Richard.

Po propuštění se k Eleonoře zase naklonilo štěstí. V letech 1190-1194 vládla v Anglii za Richarda, který se zrovna účastnil křížové výpravy a poté byl v zajetí. Dojednala pro Richarda sňatek s princeznou Berengarií Navarrskou, dožila se Richardovy smrti roku 1199 a sama zemřela až o pět let později, ve fontevraultském opatství, kde byla také pohřbena.

Eleanora byla jedna z nejpozoruhodnějších žen středověku, dvůr v Poitiers byl střediskem rozvoje jihofrancouzské kultury, především trubadourské poezie.

Potomci

I. Dne 22. července 1137 se v Bordeaux provdala za francouzského krále Ludvíka VII. (1120 - 1180), s nímž měla dvě dcery. Manželství bylo rozvedeno 21. března 1152.

• Marie (1145 - 1198) ∞ 1164 hrabě Jindřich ze Champagne
• Alix (1151 - po 1195) ∞ 1164 hrabě Theobald z Blois

II. Dne 18. května 1152 se v Bordeaux provdala za anglického krále Jindřicha II. (1133 – 1189). Z manželství přišly na svět tyto děti:

• Vilém (1153 - 1156)
• Jindřich (1155 - 1183), spoluvládce ∞ 1172 francouzská princezna Markéta
• Matylda (1156 - 1189) ∞ 1168 vévoda Jindřich Lev
• Richard Lví srdce (1157 – 1199), anglický král ∞ 1191 navarrská princezna Berengarie
• Geoffrey II. (1158 - 1186), bretaňský vévoda ∞ 1181 vévodkyně Constancie Bretaňská
• Eleonora (1162 – 1214) ∞ 1176 kastilský král Alfons VIII.
• Johana (1165 - 1199)

1. ∞ 1177 sicilský král Vilém II.
2. ∞ 1196 hrabě Raimond VI. z Toulouse

• Jan (1166 - 1216), anglický král

1. ∞ 1189 hraběnka Isabela z Gloucesteru
2. ∞ 1200 Isabela z Angouleme