Hugo Kapet (939/941 – 24. října 996 v Melunu) byl třetí západofranský / francouzský král z rodu Robertovců, dynastie, která se od jeho vlády nazývá Kapetovci. Jeho osobou začala souvislá řada kapetovských panovníků na francouzském trůně.

Vláda

Otcem Huga Kapeta byl nejmocnější velmož ve Francii Hugo Veliký († 956), franský vévoda, který prakticky ovládal politickou situaci v zemi za posledních slabých Karlovců. Hugo Kapet se dostal na trůn 29. května 987 volbou po předčasné smrti Ludvíka V. († 987), korunován byl 1. června v Noyonu a pomazán 3. června opět v Noyonu nebo v Remeši.

Králova pozice zpočátku nebyla vůbec pevná. Vládu si nárokoval i vévoda dolnolotrinský Karel, bratr krále Lothara I. a strýc zemřelého. I když se Kapetovi podařilo roku 991 Karla s pomocí laonského biskupa Adalbera zajmout a zbavit se tak nebezpečí, že by mohl bezprostředně ohrožovat jeho moc, řada současníků viděla v jeho královské volbě uzurpaci.

Moc nového krále byla v podstatě omezena na původní državy Robertovců mezi Paříží a Orléansem a skromné královské domény v okolí Remeše a Laonu, ale i zde bylo nutné počítat s místní šlechtou. Na území velkých královských leníků nemohl Hugo zasahovat vůbec, proto tu vystupoval jako „primus inter pares“, první mezi sobě rovnými. Aby zabezpečil trůn svým potomkům, nechal již koncem roku 987 korunovat králem syna Roberta – praxe, kterou po něm převzali všichni Kapetovci až po Filipa II.

Hugo Kapet je pohřben v St. Denis.

Zdroj: Z Wikipedie, otevřené encyklopedie