Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jana Greyová

 

Jana Greyová (asi 1536 – 12. únor 1554) byla de facto královnou Anglie a Irska devět dní v roce 1553. Byla praneteří Jindřicha VIII. Pod vlivem jejího tchána Johna Dudleyho, vévody z Northumberlandu, ji určil Eduard VI. za svou nástupkyni na trůn a vyloučil tak z nástupnické linie své nevlastní sestry Marii a Alžbětu. 6. července 1553 mladý král zemřel a Jana byla prohlášena anglickou královnou. Navzdory Dudleyho snaze se Marii za krátkou dobu podařilo získat dostatečnou podporu a 19. července triumfálně dorazila do Londýna. Parlament ji prohlásil za právoplatnou královnu a odvolal jmenování Jany. Marie Janu a jejího manžela nechala uvěznit v Toweru a Dudley byl popraven.

Jana i její manžel byli v říjnu obviněni ze zrady a odsouzeni k smrti. Důvodem byla protestantská vzpoura, v níž se angažoval její otec. Ten a jiní vzbouřenci požadovali, aby byla Jana znovu uvedena na trůn. I když se Jana této vzpoury neúčastnila, představovala pro Marii nebezpečí vzniku dalších rebelií a tak byla 12. února 1554 popravena.

Mládí

jana-greyova.jpgJana se narodila zřejmě ke konci roku 1536 nebo na počátku roku 1537 jako nejstarší dcera Jindřicha Greye a Frances Brandonové. Její matka byla dcerou Marie, mladší sestry Jindřicha VIII., a byla tak sestřenicí Eduarda VI. Jana měla ještě dvě mladší sestry, Kateřinu a Marii. Její matka byla i na tehdejší dobu hrubá, krutá a dominantní a Jana tak hledala útěchu v knihách. Studovala latinu, řečtinu, hebrejštinu i jiné současné jazyky a prostřednictvím svých učitelů získala protestantské názory.

Roku 1546 byla poslána, aby žila jako schovanka u Kateřiny Parrové, od roku 1543 manželky Jindřicha VIII. V té době se začala seznamovat se svými královskými příbuznými Eduardem, Marií a Alžbětou. Poté, co Jindřich VIII. zemřel, se Kateřina Parrová vdala za Thomase Seymoura; krátce po narození svého jediného dítěte zemřela.

Thomas Seymour chtěl, aby se Jana vdala za nově korunovaného krále Eduarda VI., ale jeho bratr Eduard Seymour, Eduardův protektor, domluvil Eduardovy zásnuby s francouzskou princeznou Alžbětou. Oba bratři byli svým soupeřem Johnem Dudleyem obviněni ze zrady a popraveni. Ten, když viděl, že zdraví mladého krále je nalomeno a Jana je jednou z možných pretendentů trůnu, oženil s ní 21. května 1553 svého nejstaršího syna Guilforda Dudleyho.

Nárok na trůn

Greyové byli nejmladší větví následníků Jindřicha VII. Třetí zákon o nástupnictví obnovil nárok Marie a Alžběty na trůn, stále však byly považovány za nelegitimní potomky Jindřicha VIII. Tento zákon také umožnil Jindřichovi VIII., aby ve své závěti určil svého nástupce. V této závěti byly určeny za nástupce jeho tři děti, a pokud by žádné z nich nemělo mužského potomka, byli by následníky dědicové jeho mladší sestry Marie, mezi které patřila i Jana. Jindřich vyloučil z následnictví potomky své starší sestry Markéty, a to z důvodu snahy eliminovat možnost, že by na anglický trůn nastoupil skotský panovník.

V době smrti patnáctiletého Eduarda VI. měla největší nárok na trůn jeho katolicky zaměřená nevlastní sestra Marie. Eduard ale ve své vůli jmenoval dědici potomky sestry svého otce Marie Tudorovny. Tato vůle byla zřejmě napsána pod nátlakem vévody z Northumberlandu, který se obával odklonu od protestantismu, což by zároveň znamenalo i jeho ztrátu vlivu u dvora. Tato závěť fakticky znamenala, že nástupnictví přechází na Janu Greyovou, která podporovala protestanty.

Eduard zemřel 6. července 1553 a 10. července 1553 prohlásil Northumberland Janu Greyovou anglickou královnou. Jana odmítla jmenovat svého muže, Northumberlandova syna, králem a místo toho navrhla jmenovat ho vévodou z Clarence. Norfolk musel podniknout některá důležitá opatření, aby zajistil stabilizaci své moci po Eduardově smrti. Nejdůležitějším úkolem byla izolace nebo zajetí Marie, aby nemohla vznést nárok na trůn. Ta si byla vědoma nebezpečí a odešla na hrad Framlingham v Suffolku.

Během devíti následujících dnů se Marii podařilo zajistit dostatečnou podporu mezi šlechtici, takže mohla vjet triumfálně do Londýna. Parlament neměl jinou možnost než odvolat předchozí jmenování Jany Greyové za panovnici a prohlásit královnou Marii. Marie nechala Janu i jeho manžela uvěznit v Toweru. Northumberland byl 21. srpna popraven.

Smrt

Janin osud zpečetila Wyatova vzpoura na konci ledna 1554, i když ona sama se v ní přímo neangažovala. Vzpoura byla vyvolána hrozbou sňatku Marie s princem Filipem (pozdějším králem španělským). Janin otec vévoda ze Suffolku se spolu s jinými šlechtici ke vzpouře připojili a požadovali, aby se Jana stala místo Marie královnou. Filip a jeho rádci naléhali na Marii, aby nechala Janu popravit a odstranila tak záminku dalších vzpour.

Jana, její manžel Guilford Dudley a dva jeho bratři byli obviněni ze zrady. Oba manželé byli shledáni vinnými. Giulford byl 12. února veřejně popraven na Tower Hill. Marie projevila Janě úctu, která se poskytovala jen několika příslušníkům královského rodu, a přikázala, aby byla popravena uvnitř Toweru na Tower Green. Její otec vévoda ze Suffolku byl popraven o týden později.