Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jaromír

 

 Jaromír († 4. listopadu 1035) byl českým knížetem z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004 - 1012 a 1033 - 1034, synem Boleslava II. Pobožného a Emmy, bratrem Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha. Narodil se někdy v 70. letech 10. století.

1003

V roce 1001 prchli Jaromír s Oldřichem se svou matkou před krutostí staršího bratra, který dal z obavy o trůn Jaromíra vykastrovat (Boleslav III. totiž sám dědice neměl), k bavorskému vévodovi Jindřichovi II., dlouholetému spojenci jejich otce. Roku 1003 byl Jaromír po smrti jakéhosi Vladivoje, kterého na český trůn prosadil polský kníže Boleslav Chrabrý, díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. Brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.

1004-1012

Teprve na podzim 1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou římskoněmeckého krále Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Jaromír přijal od římskoněmeckého krále Čechy v léno (obdržev od něho kopí jako symbol lenního vztahu) a v následujících letech podporoval Říši v bojích s Boleslavem Chrabrým. Krátce po svém nastoupení na trůn Jaromír dobyl Budyšín, ale v roce 1007 Chrabrý Lužici i Budyšín dobyl zpět. Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila.

Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů, Oldřich. Jaromír utekl nejdříve z neznámých důvodů do Polska a až poté do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil v Utrechtu. Tam Jaromír strávil ve vězení téměř 21 let.

1033-1035

Když byl Oldřich r. 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti jeho osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 potřetí Jaromíra českým knížetem. Již na jaře příštího roku však byl Oldřich císařem propuštěn a byl mu navrácen knížecí titul. Podmínkou bylo, že se o vládu bude dělit s Jaromírem a svým synem Břetislavem. Jaromír byl poté na Oldřichův příkaz oslepen a uvězněn.

Když na podzim Oldřich zemřel, stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I.. Ani to mu ale život nezachránilo. Roku 1035 byl bezmocný Jaromír zřejmě z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas píše: „Kochan poslal svého kata, a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“