Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Štěpán I. z Blois

 

Štěpán III. z Blois (asi 1096 – 25. října 1154) byl posledním normanským králem Anglie. Vládl v letech 1135 – 1154, jeho vláda však byla provázena vleklou válkou se sestřenicí Matyldou, která se také snažila získat anglický trůn. Spor byl vyřešen až korunovací Matyldina syna Jindřicha II., se kterým se dostal na anglický trůn linie Plantagenetů.

Mládí

Štěpán-z-Blois.jpgŠtěpán se narodil v Blois ve Francii, jako syn Štěpána II. z Blois, a Adély (dcery Viléma I. Dobyvatele). Měl dva bratry, Theobalda II., hraběte ze Champagne, a Jindřicha z Blois, biskupa z Winchesteru. Štěpán byl v roce 1106 poslán na vychování ke dvoru svého strýce, krále Jindřicha I. Kolem roku 1115 se stal hrabětem z Mortain. Asi v roce 1125 se oženil s Matyldou, dcerou hraběte z Boulogne, která se krátce nato stala hraběnkou z Boulogne.

Vláda

Před smrtí anglického krále Jindřicha I. v roce 1135, přísahala většina baronů podporovat nárok na trůn Jindřichově dceři Matyldě (vnučka Viléma Dobyvatele, označovaná jako císařovna Matylda). Po králově smrti se však Štěpán (také vnuk Viléma Dobyvatele) dožadoval trůnu a tvrdil, že Jindřich před smrtí změnil své rozhodnutí a jmenoval svým následovníkem Štěpána. Jakmile byl korunován, získal podporu většiny baronů a také papeže Inocenta II. Několik prvních roků jeho vlády bylo klidných.

Anarchie: Válka s Matyldou

Kolem roku 1139 ztratil Štěpán hodně z dřívější podpory a země se ponořila do občanské války, běžně označované jako Anarchie. Štěpán čelil jednotkám císařovny Matyldy na několika místech. V bitvě u Lincolnu, kde čelil mocnému Robertu z Gloucesteru (císařovnině nelegitimnímu nevlastnímu bratrovi) a Ranulphovi z Chesteru. Štěpán byl poražen a zajat nepřátelskými vojsky.

Štěpán byl uvězněn v Bristolu, ale Matylda brzy ztratila podporu země a byla vyhnána z Londýna. Když byl zajat její nejschopnější důstojník, hrabě z Gloucesteru, byla donucena propustit Štěpána výměnou za hraběte a Štěpán byl vrácen na trůn.

V prosinci 1142 byla císařovna oblehnuta v Oxfordu, ale podařilo se jí uprchnout na hrad Wallingford, držený jejím stoupencem, Brienem FitzCountem.

V roce 1147 se Matyldin dospívající syn Jindřich II. (nakonec král Jindřich II.) rozhodl zapojit do konfliktu. S malou armádou žoldnéřů se vylodil v Anglii. Pověsti o velikosti jeho armády, které byly značně přehnané, vyděsily Štěpánovi stoupence. Jindřich byl však dvakrát poražen a skončil bez prostředků na další boje. Obrátil se tedy na strýce Roberta s prosbou o pomoc, ale byl odmítnut. V zoufalství se nakonec tajně obrátil na Štěpána, který mu údajně poskytl finanční pomoc.

Usmíření a smrt

Svůj nejistý nárok na trůn si Štěpán udržel do konce života. Po vojenském patu u Wallingfordu (mezi Štěpánovými a Jindřichovými jednotkami) a smrti jeho syna a dědice Eustacha v roce 1153, byl Štěpán donucen ke kompromisu. Uzavřel s Matyldou dohodu (nazývanou jako „Smlouva z Wallingfordu“ nebo „Smlouva z Winchesteru“), že Jindřich nastoupí po Štěpánově smrti na trůn.

Štěpán zemřel v převorství v Doveru a byl pohřben společně s manželkou v opatství v Favershamu, které založil v roce 1147.

Štěpán měl vedle Eustacha ještě další dva syny – Baldwina (zemřel před rokem 1135) a Viléma z Blois. Měl také dvě dcery, Matyldu a Marii z Bologne. Navíc byl Štěpán otcem nejméně třech nemanželských dětí, z nichž jeden syn, Gervase, se stal opatem ve Westminsteru.